Termíny konání zkoušek zájemců o 1. Rybářský lístek při MO ČRS Hostivař v roce 2025. 

15.1., 19.2., 19.3., 16.4., 21.5., 18.6., 23.7., 20.8., 17.9., 15.10., 19.11., 17.12.2025

Zkoušky probíhají vždy od 17:00 na tzv. Nové klubovně ČRS, z.s., MO Praha 10 - Hostivař, U břehu 47, 102 00 P-10 - Hostivař

S pozdravem

Karel Filinger

Vedoucí odboru LRU, školení nových členů

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Informace o prodeji členských známek, povolenek a brigád na rok 2025

Pozor: Na XX. Republikovém sněmu ČRS byl schválen mimořádný poplatek (povodňová známka) ve výši 100 Kč pro dospělé členy.

Důvod pro zavedení tohoto poplatku jsou zářijové povodně, které se dotkly několika regionů v ČR. Velká voda způsobila škody také na majetku ČRS.

Prodej povolenek a členských známek na rok 2025

• ve středu 11.12.2024 od 15:00 – 17:30 hod. bude v naší MO Hostivař zahájen prodej povolenek na rok 2025 
• dne 9.12.2024 je jednotné zahájení pro všechny místní organizace podle Rybářského Informačního Systému (RIS)
• ceny našich územních povolenek jsou stejné jako v loňském roce 2024; ceny celosvazových povolenek a celorepublikových povolenek se zvedly
• XX. Sněm ČRS rozhodl dne 23.11.2024 o zavedení mimořádné členské povodňové známky pro dospělé ve výši 100,- Kč na krytí povodňových škod na majetku ČRS ze září tohoto roku
• Ceny povolenek:
  • Územní povolenka - pražská MP i P: dospělí 1.200,- ; mládež, ZTP 500,- ; děti 300,- Kč
  • Celosvazová povolenka MP: dospělí 3.300,- ; mládež, ZTP 1.550,- ; děti 850,- Kč
  • Celosvazová povolenka P: dospělí 3.550,- ; mládež, ZTP 1.650,- ; děti 950,- Kč
  • Celorepubliková povolenka MP: dospělí 4.650,- Kč
  • Celorepubliková povolenka  P : dospělí 4.950,- Kč
• Ceny členských známek 2025:
  • dospělí 700,- Kč
  • dospělí – mimořádná povodňová známka 100,- Kč
  • mládež 300,- Kč
  • děti 150,- Kč
• Ceny brigád :  550,- Kč

*****************************************************************************************************

PRVNÍ RYBÁŘSKÝ LÍSTEK

K úspěšnému složení zkoušky o první rybářský lístek je zapotřebí být kvalitně seznámen s:

Rybářský řádem - rybarsky_rad.pdf (rybsvaz.cz)

Složit test rybářských znalostí - Test rybářských znalostí (rybsvaz.cz)

Splnit poznávací zkoušku z ryb našich vod - Ryby našich vod - Místní rybářská skupina Odry (crsmsodry.cz)

Termíny oznámených zkoušek pro zájemce o první rybářský lístek pro rok 2024:

17.1., 21.2., 20.3., 17.4., 15.5., 19.6., 17.7., 21.8., 18.9., 16.10., 20.11., 18.12.2024

Zkoušky probíhají vždy od 17:00 na tzv. Nové klubovně ČRS, z.s., MO Praha 10 - Hostivař, U břehu 47, 102 00 P-10 - Hostivař

! Na zkoušku se nutno předem osobně objednat!

Karel Filinger                     tel.: 728 222 031              e-mail: karlosfili@centrum.cz

Jaroslav Dvořák                tel.: 777 790 565              e-mail: jdvorak-st@centrum.cz

**********************************************************************************************************************************

Přehled nejdůležitějších změn v Rybářském řádu ČRS

pro praktický rybolov:

Sjednocení legislativních pojmů – muškaření

Doposud byl v legislativě odlišován způsob lovu muškařením a lovu na umělou mušku. Novelou dochází ke sjednocení terminologie, nově bude tento způsob lovu nazýván v legislativě muškařením, což je dlouhodobě používaný termín i v rybářské praxi. I v Rybářském řádu ČRS se tak nově setkáte pouze s pojmem muškaření a jeho přesnou definicí.

Sjednocení lovu přívlačí a muškaření ve pstruhových revírech

Doposud bylo možné lovit přívlačí na pstruhových revírech pouze v období od 16. 4. do 31. 8. Nově dochází ke sjednocení doby lovu s muškařením, a rybáři tak mohou obě metody lovu využívat až do 30. 11. V případě přívlače však platí, že od 1. 9. je možné vláčet pouze s jedním jednoháčkem. Důležité je však k této změně také dodat, že možnost dalšího zpřísnění zůstává v rukou uživatele rybářského revíru prostřednictvím bližších podmínek výkonu rybářského práva. Tedy tam, kde uživatel uzná například s ohledem na společenstva ryb za vhodné, může být přívlač na podzim omezena či nadále zakázána. Je proto nanejvýš důležité důkladně prostudovat platný Rybářský řád.

Lov hlubinnou přívlačí

Lov hlubinnou přívlačí, tam kde je bližšími podmínkami povolen, bude nově možný pouze prostřednictvím plavidla poháněného lidskou silou. Nebude již tedy možné na rybářských revírech v ČR provozovat hlubinnou přívlač prostřednictvím lodních motorů.

Amur bílý má nově stanoven denní limit počtu úlovků

Amur bílý se nově dostává na seznam tzv. ušlechtilých ryb, jejichž úlovek je v mimopstruhovém rybářském revíru legislativně omezen na 2 ks denně.

Změna denního limitu úlovků pro některé nepůvodní druhy a pro invazní nepůvodní druhy ryb

Do denních limitů počtu kusů a hmotnosti přisvojených ryb se nově nezahrnují karas stříbřitý, hlaváčovití (Gobiidae), sumečci (Ictaluridae) a invazní nepůvodní druhy na unijním seznamu. Nově si tedy rybář může od vody odnést neomezené množství například karasů stříbřitých. Nadále platí zákonné ustanovení, že invazní druhy na unijním seznamu (v našich podmínkách zejména střevlička východní, sumeček černý, slunečnice pestrá a hlavačkovec Glenův) nesmí být po ulovení vráceny zpět a nesmí být použity jako nástražní rybka.

Změna v zapisování úlovků dalších druhů ryb

Změna nastává také v zapisování přisvojených úlovků. Nadále platí, že každý rybář má povinnost přisvojený úlovek tzv. ušlechtilých ryb (kapra, štiky, candáta, bolena, sumce, ryb lososovitých a nově i amura) zapsat bezprostředně po jejich ulovení včetně jejich délky a hmotnosti. Nově pak v případě přisvojení ostatních druhů ryb zapisuje rybář bezprostředně po ulovení pouze druh ryby, po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody pak počet kusů a celkovou hmotnost. Nemělo by tak již docházet k přisvojování například tzv. „bílých ryb“ bez toho, aby je následně rybář nezapsal do úlovkového lístku.

Změna platnosti rybářských lístků

Novelou vyhlášky státní správa ruší rybářské lístky vydávané na období 1 a 3 roky. Nově tak budou úřady vydávat rybářské lístky pouze na dobu 10 let, dobu neurčitou a 30 dní. Ke změně výše správních poplatků za vydání rybářských lístků nedochází, již vydané rybářské lístky zůstávají v platnosti.                                                      

čerpáno z rybsvaz.cz

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na naše webové stránky www.rybarihostivar.websnadno.cz se dostanete i pres odkaz www.rybarihostivar.cz nebo www.rybarihostivar.eu

******************************************************************************************************************

Vážení přátelé a členové naší MO,

kdo si ještě nevšiml ... v dnešních dnech je návštěvnost na našich stránkách

!!! 39 500 !!!

Děkujeme, za MO Hostivař Martin Šťastný-odbor kultury, webmaster

******************************************************************************************************************

NOVÉ vlajky naší organizace...

.........  doufáme že se Vám líbí  ..........

**********************************************************************************************************************************

NOVINKA: Rybáři si mohou vyřídit doživotní rybářský lístek. Stojí 1000 korun

článek najdete na:

http://www.inrybar.cz/novinky/novinka-rybari-si-mohou-vyridit-dozivotni-rybarsky-listek-stoji-1000-korun/

**********************************************************************************************************************************

Vedení ČRS ostře kritizuje řadové rybáře! Nechodíte na schůze? Pak se nedivte, že jste nespokojeni!

Na oficiálních webových stránkách ČRS se objevilo zajímavé vyjádření jednatele ČRS Jana Štípka, který řadovým rybářům vytýká to, že nechodí na členské schůze jejich místních organizací. A není se čemu divit. Podle Štípka řadoví rybáři denně píšou na Radu ČRS množství dotazů a připomínek, se kterými ale vedení ČRS nemůže nic dělat. Jednoduše jde o záležitosti jednotlivých místních organizací. Jde vidět, že vedení ČRS tento „nešvar“ přerostl přes hlavu a snaží se rybářům vysvětlit, že musí hledat řešení jinde.

Všichni to známe. Rybáři často mrmlají nad vším, co se u vod odehrává. Přitom i oni mohou přiložit ruku k dílu. Pokud jim něco v rybářských pravidlech skutečně vadí, pak stačí jít na členskou schůzi jeho místní organizace. Jenže! Právě tento nástroj pro „rybářské změny“ nejsou jednoduše využívány. Podle jednatele Jana Štípka chodí na členské schůze něco málo okolo 20 % členské základny. Jenže tento nezájem vede k tomu, že rybařina se nikam neposouvá. Přinášíme vám vyjádření jednatele Jana Štípka, který se snaží řadovým rybářům promluvit do „duše“.

Členské schůze – nevyužitá příležitost

Téměř každý den dostáváme na Radu ČRS dotazy a připomínky rybářů k různým problémům, s nimiž se setkávají při rybolovu nebo vyřizování členských záležitostí. A ve většině případů končí mail výzvou „aby s tím Rada (předseda, jednatel) něco udělali“. Řada členů totiž vychází z mylné představy, že je v silách (a kompetenci) Rady rozhodovat i o takových věcech, jakými jsou úřední hodiny kanceláře místní organizace, počet brigádnických hodin, osvobození důchodců a držitelů invalidních průkazů od brigád, slevy z cen povolenek, různé poplatky v MO, apod.

Český rybářský svaz však nefunguje na principech podřízenosti a nadřízenosti, ale na demokratických zásadách. Stanovy a Jednací řád ČRS přesně vymezují kompetence jednotlivých organizačních jednotek ČRS a zákon o rybářství s prováděcí vyhláškou zase práva a povinnosti uživatelů rybářských revírů. Republiková rada a Republikový sněm ČRS mají přesně definovány záležitosti, o nichž rozhodují, stejně tak jako územní svazy a místní organizace.

Členové často zapomínají, že nejvyšším orgánem místní organizace je členská schůze, která je tím nejvhodnějším místem pro řešení vnitřních záležitostí a provozních a organizačních věcí MO. Účast na většině členských schůzí je bohužel velmi malá – jen výjimečně přesáhne 20 % a  nezřídka, zejména u velkých organizací,  je na schůzích výbor v přesile proti přítomným členům. Možnost ovlivnit chod organizace tak využívá jen nevelká část členské základny.

Funkcionáři Rady a pracovníci jejího sekretariátu rádi odpoví  na všechny dotazy a připomínky členů, ale nepomohou v případech, kdy je třeba věc řešit přímo v místní organizaci. A právě k tomu jsou členské schůze tou nejlepší příležitostí  – jen ji více využívat.

Jan Štípek, jednatel ČRS

Redakce InRybar.cz

**********************************************************************************************************************************************

PRVNÍ POVOLENKA PRO DĚTI DO 15 LET ZDARMA